Naše holčička se nám v necelých 4 letech nadchla do lezení na nízkých vnitřnich stěnách bez jištění, tzv. boulderech. A protože pouze v pražském Boulder baru mají tak pěkné podmínky pro školkové děti a hlavně půjčují i lezecké boty vel. 29, je to jasná volba. Proto se přibližně jednou za 14 dní sbalíme, necháme auto na nadraží a dojedeme do Prahy vlakem.

Jet vlakem je pro nás složitější než pro ostatní. Protože jsem na invalidním vozíku, musím se nahlásit, že pojedu, nejméně 24 hodin dopředu. Úžasně flexibilní, že? Proto jsem vždy snila o tom, že si prostě vyhledáme spojení a pojedeme, aniž bychom museli komukoliv něco hlásit alespoň den dopředu. Když se proto loni České dráhy rozhodli, že budou na trasu Praha - Brno nasazovat moderní nízkopodlažní vlaky Interpanter, jásali jsme.

Dříve jsme totiž mohli z našeho nádraží přímým spojem cestovat pouze rychlíkem ve služebním voze, který opravdu nebyl pro přepravu lidí na vozíku uzpůsoben. Představte si nákladní prostor s podlahou z rozpraskaných a poměrně špinavých dřevěných pryčen, holé zdi se stojany na kola u stropu a jedno malé zamřížované okno. A 1,5 hodinovou cestu, příčemž doprovod si může sednout leda tak na zem nebo Vás tam nechat samotnou/samotného. Jak jsem byla ráda, když jsem opět zvládla udělat pár kroků a s pomocí doprovodu si mohla přejít do nejbližšího kupé, abych se cestě v nákladním prostoru vyhnula. I tak jsem ale musela hlídat, abych si odskočila na WC před cestou již na nádraží a po cestě raději nepít, protože návštěva WC v klasickém rychlíku je pro vozíčkáře mission imposible.

Protože s fibromyalgií není snadné udržet si dobrou paměť, stalo se mi včera, že jsem zapomněla včas objednat přepravu a dostala se pod 24 hodin do odjezdu. A nevím proč, ale na námi vybraný spoj dali nakonec ten klasický rychík (člověk to zjistí jen z náhledu na řazení vlaku), což znamená nutnost objednat mobilní plošinu a pozdní objednání tak není zrovna možné. Posunuli jsme tedy odjezd o hodinu později, kde už nízkopodlažní spoj naštěstí nasadili. Naštěstí jsme neměli pevný čas, proto nebyl posun odjezdu problém, v opačném případě bych asi byla v náročné situaci.

Ta pohoda, když dojdeme na nástupiště 5 minut před odjezdem, přijede vlak, vysune se rampa překrývající mezeru mezi vlakem, nástupištěm a člověk pohodlně nastoupí, dokonce si může dojít na bezbariérové WC, je opravdu skvělá. Konečně se cítím jako běžný člen společnosti, ne objemný balík patřící do nákladního prostoru.

Doufám, že klasické staré rychlíky brzo z hlavního koridoru na trase Praha - Brno zmizí a opravdu ve všech spojích už budou jen nízkopodlažní Interpantery. Děkuji proto Českým drahám, že pracuje na zlepšování podmínek. Opravdu se těšíme, až nebudeme muset to objednávání přepravy řešit a když se rozhodneme, že pojedeme spojem jedoucím za 2 hodiny, tak prostě pojedeme.

PS: psáno z Interpanteru cestou do Prahy na wifi síti vlaku :-)